Proč mlčení nepomůže: co se děje kolem ZŠ Sokolská
Starosta měsíce mluví o „kritickém stavu“ základní školy v Sokolské ulici, ale důvod nikdy veřejně neřekl. Rada obešla doporučení odborné komise a o svém rozhodnutí odmítá mluvit jinak než za zavřenými dveřmi. Co to říká o tom, jak se v Třeboni rozhoduje?
Kritický stav, o kterém nikdo nic neví
Starosta veřejně několikrát zopakoval, že situace na ZŠ Sokolská je vážná a kritická a že je potřeba změna. Co konkrétně je špatně a jakou změnu si představuje, ale nikdy neřekl. Ne na zastupitelstvu, ne rodičům, ne veřejnosti. Podle jeho vlastních slov znají skutečný důvod jen on sám a pár vyvolených.
Rodiče a učitelé si peticí vyžádali veřejné vysvětlení, proč rada nerespektovala doporučení odborné komise při výběru ředitele. Odpovědi se nedočkali. Místo toho dostalo město nabídku neveřejné schůzky pro zastupitele – a i tam, jak sám starosta popsal, se sedmi lidem, kteří o ni stáli, neřekl všechno, protože se bál, že by to zveřejnili.
Tajnou schůzku jsme odmítli – a máme pro to důvod
Odmítli jsme neveřejnou schůzku, na které jsme se měli dozvědět, proč rada zvolila ředitele jinak, než doporučili odborníci. Ne proto, že bychom se nechtěli bavit, ale protože škola je veřejná instituce placená z peněz všech obyvatel Třeboně a rozhodnutí o jejím vedení si zaslouží veřejné vysvětlení, ne šeptandu za zavřenými dveřmi.
Kdyby na schůzce zazněly závažné důvody, které by nám radnice zakázala prozradit dál, měli bychom mlčet i před vámi? To jsme odmítli udělat. Buď je problém tak vážný, že ho musí znát každý, nebo tak vážný není a jde jen o hru na tajnosti.
Tajné důvody, úzký kruh zasvěcených, mlčení navenek – takové praktiky patří do gangsterek, ne na radnici.
Kritika se řeší zpochybňováním, ne fakty
Když náš kolega, zastupitel František Pfeifer, napsal do Třeboňského světa článek kritizující vyjádření rady k celé kauze, redakce pod něj přidala poznámku, že jeho názor „zní nevěrohodně“ a že článek „není zcela v souladu s pravidly“ – aniž upřesnila, se kterými. Třeboňský svět přitom platíme všichni ze svých daní. Nemá být místem, kde radnice rozhoduje, komu má čtenář věřit. Pokud si redakce myslí, že se pan Pfeifer plete, měla by napsat fakta, která to dokládají – ne hodnotit, jak věrohodně jeho názor zní.
Podobně starosta naše odmítnutí tajné schůzky veřejně označil za předvádění se před kamerami. Jenže sám zároveň popsal, že se později osobně sešel se sedmi lidmi, kteří o schůzku stáli, a ani jim neřekl všechno. Jinými slovy: podle jeho vlastních slov pravdu nezískal výměnou za mlčení nikdo, kdo nebyl přímo v radě.
Jak se v Třeboni rozhoduje
Tahle kauza není náhoda, je to ukázka toho, jak se ve městě poslední roky rozhoduje. Rada obchází doporučení odborníků, když se jí nelíbí. Důležité informace zůstávají za zavřenými dveřmi – a nedostanou se ani k lidem, kteří si o osobní schůzku sami řekli. Kritika se neřeší fakty, ale zpochybněním toho, kdo kritizuje: jednou je to „nevěrohodné“, podruhé „nátlaková akce“, potřetí „předvádění se před kamerami“. A když si k tomu radnice ještě půjčí zpravodaj, který platíme všichni, jde o víc než o jednu kauzu kolem jedné školy.
Transparentnost, odpovědnost vůči občanům a rovný přístup k informacím patří mezi základní zásady veřejné správy. Rozhodování o osudu veřejné školy za zavřenými dveřmi, bez uvedení jediného konkrétního důvodu, a následné odmítání kritiky poukazem na to, kdo ji vyslovil, tyto zásady obchází.
Co chceme
Chceme, aby se o věcech, které se týkají všech, mluvilo veřejně. Aby zpravodaj informoval, a nerozhodoval, komu se má věřit. A aby si každý občan Třeboně mohl udělat vlastní názor na základě faktů – ne na základě toho, co mu radnice dovolí slyšet.
Máte informace nebo zkušenost související s děním kolem ZŠ Sokolská? Napište nám.