Turisté, lázně a my: jak udržet Třeboň příjemnou pro místní

Třeboň je krásná. Rybníky, zámek, lázně, cyklotrasy. Turisté to vědí dobře — v červenci a srpnu se na Masarykově náměstí nedá hnout. Jenže my tu nežijeme v červenci a srpnu. Žijeme tu celý rok. A právě od toho se odvíjí otázka, která nás zajímá: slouží město opravdu svým obyvatelům, nebo se z Třeboně stává kulisa pro návštěvníky?

Léto je sezóna. Ale pro koho?

Každé léto přijíždějí do Třeboně tisíce cyklistů a turistů. Centrum přetéká, parkoviště v ulicích kolem náměstí jsou plná, strážníci řeší bezohledné parkování a průjezd přes chodníky. Samo město turistům doporučuje, aby v červenci a srpnu parkovali mimo historické centrum a šli pěšky.

Místní to řeší jinak — centru se v nejexponovanějších hodinách prostě vyhýbají. Jedna z pracovnic Správy CHKO Třeboňsko to v médiích pojmenovala přímo: prázdniny jsou pro místní „cyklistické peklo“. Hospody a hotely jásají, vlastníci nemovitostí jsou spokojení. Ale lidé, kteří tu bydlí a chtějí se projít po náměstí nebo zajít na oběd, si počkají na září.

Nejsme proti turistům. Víme, že bez turismu a lázní by Třeboň nebyla tím, čím je. Ale ptáme se: plánuje město veřejný prostor také pro nás — nebo jen pro ty, kteří přijedou na víkend a pak odjedou?

Bydlení, které si místní nemohou dovolit

Třeboň je atraktivní místo. A čím atraktivnější místo, tím dražší nemovitosti. To je zákon trhu a platí po celém Česku — ceny bytů za poslední roky výrazně vzrostly, a turisticky a lázeňsky zajímavé lokality jsou pod ještě větším tlakem, protože část bytů mizí do krátkodobých pronájmů pro hosty.

Výsledek? Pro mladého člověka z Třeboně je stále těžší najít bydlení v místě, kde vyrůstal. Město sice spravuje vlastní bytový fond, ale i u obecních bytů se o volná místa soutěží obálkovou metodou — dostane ten, kdo nabídne nejvyšší nájem. To není sociální politika, to je tržní aukce.

Nemáme kouzelné řešení. Ale myslíme, že je to téma, které by zastupitelstvo mělo otevřeně řešit — s konkrétními daty, s výhledem a s tím, co město udělá pro to, aby Třeboň nezůstala jen pro lázeňské hosty a chalupáře.

V zimě prázdné hospody, v létě plné — a místní mezi tím

Podnikání v turistickém městě má svou logiku: v sezoně vyděláš, mimo sezonu přežiješ. Restaurace a hospody v centru jsou orientované na hosty lázní a turisty — jídelní lístek, ceny i provozní doba tomu odpovídají. Místní, kteří chtějí zajít na pivo nebo na oběd v říjnu, mají čím dál méně možností.

Není to výčitka podnikatelům — oni dělají to, co ekonomicky dává smysl. Je to ale otázka pro město: co udělá pro to, aby centrum žilo celý rok, nejen tři měsíce? Má smysl podporovat akce a programy, které přivádějí lidi do města i mimo sezónu? A ptáme se i vás: zajímá vás jako Třeboňáky vůbec nějaký organizovaný program — kultura, sport, setkávání? Nebo nám to nepřijde potřebné?

Co od města čekáme

Nechceme po městě nemožné. Třeboň je malé město s omezeným rozpočtem a spoustou závazků. Ale pár věcí považujeme za rozumné požadavky:

Plánování veřejného prostoru s ohledem na místní, ne jen na turisty. Lavičky, stín, průchodnost centra — i v srpnu, i s kočárkem.

Bytová politika, která aktivně řeší dostupnost bydlení pro místní — ne jen správu stávajícího fondu přes obálkové soutěže.

Transparentní diskuze o tom, jak se příjmy z turismu a lázeňství promítají do kvality života obyvatel. Co dostává město od hotelů a lázeňských provozů? A kam ty peníze jdou?

Třeboň může být krásná pro turisty a zároveň příjemná pro místní. Jedno nevylučuje druhé — ale nevznikne to samo od sebe. Vyžaduje to, aby město vědomě plánovalo pro obě skupiny. My jsme připraveni o tom mluvit. Přidejte se k diskuzi.